Nejenom včera večer a dnes jsme plni dojmů, zdá se, že
děti budou nadšeny zpětně ještě dlouho. Původně jsem tento výlet navrhla
kvůli výstavě robotů. Ale byla jsem nakonec velmi mile překvapena
celkovým dojmem.
Myslela jsem si, že manžel přehání, když mě vybízel k odjezdu, protože je prohlídka exponátů, podle jeho zkušenosti, celodenní záležitostí. Ale měl pravdu. (Občas ji mívá:-))
Technické muzeum nás přivítalo nonšalantně velkorysými prostorami. Je to zřejmě klasicistní-secesní budova s oválnou prosklennou střechou a čtyřmi oválnými poschodími. Vše široké a vysoké tak, aby se sem vešlo... v podstatě vše. Lokomotivy, turbíny, letadla, auta, hudební nástroje, pokojíčky pro panenky, vysavače, sprchy, protézy končetin... a i zmínění roboti. Jednoho z nich jsem pojmenovala Pišta Hufnagel.
Každé patro hostilo více souvisejících témat - železniční doprava, těžký průmysl (i s fotografiemi těžkých popálenin), věci všedního dne, práce, roboti, hudba, komunikační technologie, zdravotnictví, automobilová doprava, geologie...
Některé exponáty a expozice jsou stálé, ale třeba ti roboti ne. Momentálně je jejich výstava prodloužená, tuším, až do vánoc.
Děti byly nadšené! Před lety jsme jeli do IQ parku do Liberce, ale i když i to bylo dobré, nedá se to s Vídní srovnat. Už jen z důvodu počtu osob/ m2. I když je pro mě záhadou, proč jsou slova jako technika, mechanika, matematika a fyzika apod. ženského rodu, i já něco z funkčnosti některých přístrojů, pochopila. Třeba sestavu důmyslně zkonstruovanou pro názornou ukázku účinků různých fyzikálních zákonů a měřitelných dějů - síla, rychlost, směr, gravitace, magnetismus...
Odjížděli jsme zpět po osmnácté hodině, tedy po zavírací době.
V neznámé Vídni jsme trochu zmateně hledali nájezd na A23, ale pak se zadařilo a vnitřním okruhem jsme hladce vyjeli ven z města... snad do další expozice výroby elektřiny z větrné energie. Míjeli jsme spoustu slunečnicových políček, akumulující jako malé solární panely sluneční energii na výrobu oleje. Lidská energie vložená do výroby se člověku potom vrátí v jiné formě.
Příroda je využitelná pro dobro člověka a za to patří Hlavnímu inženýrovi díky, jak to vyjadřují poslední dvě fotografie Mikulova.
Mariahilfer Strasse 212, A-1140 Wien, museumsbox@tmw.at
p.s. děti, mládež do 19 let zdarma... to si vážně nevymýšlím.
