|
Zdravíme a vítáme všechny opět po necelém roce na našem
blogu. Po Vietnamu a Nepálu jsme se rozhodli nyní trochu zvolnit a
kromě poznávání nových míst, věnovat také část naší dovolené relaxaci.
Proto jsme vybrali na letošní rok Malajsii, Indonésii, Singapur a
Vietnam. Do Vietnamu však jen zalétneme pozdravit rodinu..:-) Původní
plán byl nějdříve let do Kuala Lumpur, týden cestování po Malajsii, pak
Singapur a nakonce Indonésie. Toto jsme nakonec trochu upravili a
Malajsii si necháme až na závěr podle toho, kolik nám zbyde času.
Nevýhodou Indonésie je její rozlehlost. Po několika marných pokusech
naplánovat naši trasu tak, abychom se podívali na všechny hlavní
ostrovy, jsme se rozhodli prozkoumat jen Bali, Lombok a Jávu.
Co
se týká letenek, strávil jsem několik hodin u vyhledávačů a vzhledem k
tomu, že jsme dlouho neměli jasné datum odletu, jsem pěkně sledoval, jak
moje vyhlédnutá letenka za 16 tisíc krásně stoupá a stoupá, takže jsem
ji nakonec pořídil za 19 000 Kč/osobu..:-) Co se dá dělat. Až poté jsem
se dozvěděl, že asi budeme mezi prvními co poletí dálkový let s ČSA.
Korejci jim půjčili letadlo a létají pravidelně Praha-Soul. Trochu jsem
byl mrzutý z 12 hodinového přestupu na letišti Incheon v Soulu a tak
jsem začal hledat, co bychom tam mohli podniknout. Při hledání jsem
narazil na několik článků, které popisují pobyt na Incheonu skoro jako
dovolenou, tak uvidíme.
V sobotu 15.6.2013 v 12:55 jsme
vyrazili. Seděli jsme opravdu ve velkém Airbusu, který byl nastříkaný v
barvách ČSA. Byly tam i cedulky na sedadlech v češtině a tak. Kapitán
byl taky Čech. Let byl ok, dokonce bych řekl, že u Korean Air bych si
určitě jako apéro nedal Becherovku..:-) Nosili nám furt nějaký snacky,
až jsme byli docela přejedení, ale jinak bez problémů. Jen jsem si
říkal, že v nabídce filmů by mohli mít nějaké české, zatím měli jen
americké a korejské..:-) Jelikož 80% cestujících byli Korejci, tak
nevím, jestli se to někdy změní..:-) Let uběhnul celkem rychle a kolem
6:00 korejského času jsme dorazili do Soulu na mezinárodní letiště
Incheon. Je to asi 80km od Soulu. Všude čisto, samá technika od vlaků až
po záchody..:-) Super bylo, že tam mají několi zón odpočinku pro
cestující, kteří jen přestupují. Přišli jsme tam a vidíme jak asi 50
lidí chrní na odpočívacích křeslech, tak jsme se k nim připojili. Hned
vedle byl 24h bar s obsluhou. Ta na spáče byla evidentně zvyklá, jelikož
nehnula ani brvou, když pár Japonců začalo spát u baru..:-)
Kolem 9:00 jsme se probudili a šli jsme
najít "Spa on the air", což měly být lázně a nějaké bazénky. Bohužel se
nám to nepovedlo. Nikde jsme to neviděli, ale možná to tam někde je..:-)
Tak jsme zašli alespoň do sprchy - mimochodem, sprcha zadarmo, čístá a
dají vám navrch šampon, mýdlo a ručník. Super. Pak jsme šli najít
nějakou restauraci. Je jich tam hafo, ale my jsme chtěli nějakou
korejskou. Zašli jsme do prvního patra a tam bylo několik kiosků s
nabídkou. Tak Kimíček se ujala vybírání a vybrala nějaké dvě polévky.
Potom jsem zaplatil a místo talíře s kouřící polévkou nám slečna dala
něco jako dálkový ovladač a poslala nás do centrální jídelny si
sednout..:-) No koukali jsme na to divně, ale neodporovali jsme. Chvíli
sedíme a zjiťujeme, že na nás všichni koukají... No byli jsme jediní
ne-korejci..:-) Najednou náš ovladač začal zuřivě pípat a bzučet a už na
nás mává nějaká korejská prodavačka, že máme jít pro jídlo. Tak jsme to
přinesli. No, byl to vývar z hovězích kostí s nějakou nakládanou
zeleninou. Nakonec to nebylo zas tak špatné, ale za cca 800 Kč mi to
přišlo docela drahé..:-) Po obědě jsme opět zamířili do "rest area".
Viděli jsme, že se uvolnila dvě obrovská křesla před televizí, takže
jsme je napolohovali do polohy ležmo a já pro jistotou nastavil budík.
No dobře jsem udělal, probudili jsme se až v 15:30, tzn. 30 min. před
odletem...:-) Naštěstí jsme vše stihli a už jsme seděli v letadle do
Kuala Lumpur. Trochu horší bylo zjištění, že nás čeká dalších 5h 30 min
letu, ale přežili jsme.
Do KL jsme přilétli v cca 22:00. Letiště
je opět asi 60km od KL, takže jsme stáli před rozhodnutím, jak se tam
dostat. No nechtěl jsem platit nějakého drahého taxíka, tak jsem
zakoupil dvě jízdenky na rychlodráhu přímo do centra KL. Jezdí to
každých 20 min. Jedna stála 35 Ringgitů - to je cca 210 Kč. To nás
dovezlo na KL Sentral - což je asi takový jejich hlavák. Bohužel jsme
již nestihli poslední metro a tak jsme museli do hotelu stejně taxíkem.
Vyšli jsme před budovu a tam spousta taxíků, tak jsme na jednoho z nich
začali mávat a najednou k nám přišel nějaký děda v uniformě a ať mu prej
dáme objednávku. Tak jsme mu řekli, že žádnou nemáme, tak nás rovnou
vykázal, že nejdříve musíme koupit lístek u okénka. No chvíli jsme na
něj koukali, ale pak jsme se šli tedy podívat zpět dovnitř a opravdu.
Bylo tam okénko s nápisem "budget teksi". Tak jsme tam přišli a ukázal
jsem chlapíkovi adresu našeho hotelu. Něco naťukal do kompu a pak nám
dal lístek, my zaplatili a šli opět ven. Tam už hned stařík v uniformě
zamával na taxi, my nasedli a už jsme jeli. No, zajímavý systém.
Mimochodem nás to stálo asi 13 Ringgitů - cca 80 Kč. Jedeme, jedeme a
nejednou vidím z okénka, jak míjíme náš hotel. Tak říkám taxikáři, ať
zastaví. Ten tak neochotně zatavil za 300m a ukazuju mu, že to byl asi
náš hotel ne? A on na mě kouká jak puk, anglicky neumí ani plknout, jen
furt zuřivě opakuje název čtvrti, kam nás má zavést a zase se rozjíždí.
To už na něj houknu, ať okamžitě zastaví a že vystupujeme. Tak jsme
vylezli a došli k našemu hotelu. Pak koukám na ten náš papírek od
taxíku, co na něm je a fakt ty debilové tam napsali jen čtvrť a ne
adresu hotelu. Tak kdyby si někdo bral taxíka z KL Sentral, tak si
hlavně zkontrolujte, co tam ti moulové napsali. No naštěstí jsme to
našli. V hotelu, co jsem rezervoval, o nás věděli, takže no problem.
Dali jsme rychlou sprchu a šli spát. Zítra nás čeká prohlídka KL.
Oldřich Štěpánek