Hongkongu připomínalo ovzduší rodný kraj a pracovní začátky v Chemopetrolu a v Bangkoku jsem slyšel na každém rohu němčinu, takže jsem se přestal bát, že všechna těžce naučená slovíčka zapomenu. Stejně tomu bylo i na několika thajských ostrovech. Na jednom bylo dokonce možné absolvovat kurz potápění v češtině, což jsme s díky odmítli. Cestovatelům začátečníkům můžu Thajsko jenom doporučit, na většině ostrovů (Ko Tao, Ko Samui, Ko Phangan, Ko Phi Phi, Phuket) potkáte Čechy a ve všech plážových barech se připojíte k wi-fi.

Na Bali jsme se přihlásili do kurzu surfování, který nás bolel ještě týden po skončení.  Na menších ostrovech v Indonésii jsme nevycházeli z údivu nad heslem "život je náboženství" a v Singapuru jsme jenom těsně minuli noční závod formule 1. Největší exotiku pro nás představovaly Filipíny. Po 6 týdnech v Asii jsme se odvážili i do odlehlejších končin s menším počtem turistů, kde elektřina fungovala od 14h do 20h. Někdy taky vůbec nefungovala. Trochu nás děsil počet jedovatých hadů na ostrově Palawan, potkali jsme za celch 14 dnů naštěstí jenom jednoho, i když hodně z blízka.

Nejlíp jsme se cítili na Novém Zélandu a třešničkou na dortu byla Francouzská Polynésie. V listopadu jsme se z +30°C ocitli v -25°C ve Finsku, ale přesun i stěhování jsme zvládli bez problémů. A ve Finsku zůstaneme ještě aspoň rok. Cestování už bych totiž za nic nevyměnil!

Pár fotek z každé země si můžete prohlídnout na:
http://tereza-kaja.blogspot.com