New York

Málokterá světová metropole více připomíná starověký multikulturní Babylon než New York. Město, kde se střetávají lidé z nejrůznějších koutů světa i z nejrůznějších společenských vrstev. New York je ztělesněním amerického snu.

 
New York je nejen světovým obchodním centrem, ale také střediskem umění, kultury, sportu a mnoha dalších odvětví. Vyniká svou architekturou, pro niž jsou typické výškové budovy. Jeho obyvatelé reprezentují nejrůznější světová etnika.

Jedno z nejhustěji osídlených měst na světě 

Nejlidnatější americké město leží ve stejnojmenném státě v severní části východního pobřeží v místech, kde se do Atlantického oceánu vlévá řeka Hudson. Rozkládá se na ploše více než 1 200 čtverečních kilometrů a jeho převážná část je tvořena několika ostrovy. V minulosti mu patřil status hlavního státu celé konfederace.

V samotném New Yorku žije přes osm miliónů obyvatel. Dohromady však tamní aglomerace dosahuje téměř trojnásobku a tvoří přibližně 40 procent celkové populace státu New York, jehož hlavním městem je sotva stotisícové, avšak historicky významné město Albany. S hustotou zalidnění kolem 10,3 tisíce obyvatel na kilometr čtvereční je "Velké jablko" nejlidnatější metropolí Severní Ameriky. Jen na Manhattanu, který je posetý převážně výškovými budovami, připadá na jeden čtvereční kilometr téměř 70 tisíc obyvatel.

New York se člení na pět městských obvodů. Každý z nich má své specifické vlastnosti. Nejstarší Manhattan se z větší části rozkládá na stejnojmenném ostrově. Je vyhlášeným obchodním centrem, jemuž dominují stovky mrakodrapů. Hustě zalidněný Brooklyn leží na ostrově Long Island a většinu jeho obyvatel tvoří přistěhovalci z Asie a Jižní Ameriky. Pokládá se za chudý a velmi nebezpečný, ovšem ne v takové míře jako Bronx, který je obýván převážně Afroameričany. Ten je považován za nejchudší obvod s vůbec největší kriminalistou. Queens je obydlen různorodými etniky a tudíž i tamní zástavba je velmi pestrá. Za nejklidnější a nejbohatší obvod se považuje Staten Island.

 

Město odráží národnostní složení téměř celého světa

V důsledku rozsáhlé imigrace, která v New Yorku trvala prakticky od jeho založení - působil jako vstupní brána do USA - je město silně kulturně a etnicky různorodé. Celá aglomerace sdružuje na dvaadvacet miliónů lidí, z nichž kolem 35 procent nepochází z USA. Právě kvůli množství neamerických obyvatel New Yorku se městu přezdívá Velké jablko.

Podle sčítání z roku 2000 představují necelou polovinu newyorského obyvatelstva běloši. Kolem jedné čtvrtiny je černochů a hispánců, 10 procent tvoří asiaté. Nachází se zde také početná židovská komunita, hned největší po Izraeli. Pouze o něco málo víc než polovina všech místních hovoří anglicky, přibližně čtvrtina španělsky a necelá čtvrtina jiným jazykem.

V New Yorku jsou díky vysoké míře demografické rozmanitosti citelně znát také sociální rozdíly. Výrazně je lze pozorovat už na jednotlivých obvodech, které se od sebe mnohdy diametrálně odlišují podle přítomnosti financí.

Pro přistěhovalce vznikly dokonce samostatné rozlehlé čtvrti připomínající jejich vlastní domovinu. Například v čínské čtvrti, Chinatown, žije kolem 100 tisíc Číňanů. Podobně je na tom italská čtvrt, Little Italy, která leží poblíž.

New York je pro turisty nejlákavější

New York je významným střediskem kultury. Nejen že na jeho území sídlí stovky významných uměleckých center, jakými jsou například divadlo Broadway, koncertní síň Carnegie Hall nebo Metropolitní muzeum umění. Je také rodištěm množství kulturních hnutí a celých uměleckých směrů a žánrů.

Tato metropole je nejčastěji navštěvovaným městem celých Spojených států. Jen za rok 2009 se sem vypravilo na pětačtyřicet miliónů turistů. Většinou sem jezdí nasát jedinečnou atmosféru, kterou město oplývá, a poznat tamní specifickou kulturu. Málokdy ovšem vynechají prohlídku světově proslulých míst a turistických objektů. Mezi ty nejdůležitější patří bezpochyby Socha svobody, Central Park, Wall Street, Times Square a mnoho dalších.

Z indiánského tábořiště světovým finančním centrem

Před objevením oblasti dnešního New Yorku Italem Giovannim da Verrazanem v roce 1524 obývali tuto půdu pouze indiáni. O sto let později se zde usadili holandští obchodníci a za nevelkou částku odkoupili území od domorodců. Dali tak vzniknout Novému Amsterdamu, který však později dostali do správy Angličané a udělili mu dnešní název New York.

Až do roku 1783 byl New York součástí britského impéria, ale dva roky nato se stal hlavním městem nově vzniklých Spojených států. V tamní Federal Hall na Wall Street se konalo vůbec první zasedání Kongresu a proběhla tam také inaugurace prvního prezidenta USA George Washingtona. Již v roce 1790 se však status hlavního města přesunul do Filadelfie.

Devatenácté století se neslo ve znamení rozšiřování města. To bylo spojené s rozsáhlou vlnou imigrace, převážně z evropských zemí, jakými bylo Irsko, Itálie a další. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k propojení jednotlivých samostatných okresů, čímž získal New York svou současnou podobu.

Na počátku dvacátého století se New York vypracoval do pozice nejvýznamnějšího světového obchodního centra. Toto postavení neslavně vyvrcholilo o "černém" pátku 25. října 1929, kdy newyorská burza oznámila krach.

Zároveň tou dobou pokračovala imigrační vlna, jež se tentokrát týkala především černošského obyvatelstva, které metropoli obohatilo o svou tradiční kulturu. V roce 1948 New York předstihl Londýn a stal se nejlidnatějším městem světa. Jeho role globálního a multikulturního města se po válce ještě více upevnila. Stalo se centrem světové ekonomiky a umění. Se stále sílícím přílivem obyvatel však také narůstala kriminalita, kterou se dodnes nepodařilo zcela zkrotit.

Václav Lang