Milí přátelé, nevím, jak jste trávili večer dne 11.6.2006, ale předpokládám, že fotbaloví
nadšenci z vašich řad se dívali na některý z nesmírně vzrušujících zápasů mistrovství světa ve fotbale.
Vzhledem k tomu, že v holandské televizi také běžel fotbal a vzhledem k tomu, že mě tato hra vzrušuje
jen velmi málo, využila jsem této chvíle k psaní mailů.
Navštívila jsem holandské "velehory". Přesně před týdnem. Nacházejí se na jihu Holandska v okolí
Maastrichtu a nejvyšší hora Vaalserberg měří 322,5 m! Statečně jsem tento štít zdolala, na důkaz posílám foto.
Na tomto nejvýše položeném bodě Holandska se nachází rozhraní tří státních hranic - Holandska, Německa
a Belgie. Místo je oblíbeným výletním cílem všech věkových kategorií. Z toho vyplývá i velké množství
obchodů s občerstvením a se suvenýry.
Vlastně ani pořádně nevíte, zda-li zrovna stojíte v obchodě
německém a nebo jestli zrovna nenakupujete u Belgičanů. A platí se samozřejmě jednotnou měnou - eurem.
Za slunečného dne je tam jako v mraveništi. A tak jsme zase raději rychle utekli zpátky do lesa.
Krajina na tomto jižním cípu Holandska pěkná a velmi neholandská. Jsou tady kopce, pěkné lesy, srdeční
lidé a všudypřítomné krávy (ty už jsou typicky holandské). Měla jsem problém tamním obyvatelům rozumět,
protože mluví jiným přízvukem a používají jiná slova než v Amsterdamu. Brzy jsem se však uklidnila,
protože jsem zjistila, že další tři rodilí Holanďané, kteří tam byli se mnou, jim také nerozumí.
Tak to jsem si řekla, že to se mnou není až tak špatné …Pavlína Kudelová